Když se zazelená

Jak krásný pohled na ten sloupeček zelených "splněno". Dneska se i ten poslení červený křížek zazelenal, oujé! Tak jsem si dnes ráno vzala misku vloček do postele a četla si knížku. Ne povinnou literaturu ani studijní doporučenou četbu, prostě jednu těch, co už mi dlouho leží na hromádce a čekají, až na ně dojde řada... SKVĚLÝ!!! Taky jsem si konečně přečetla návod k diktafonu, co jsem dostala k Vánocům. To víte, když se sejdem netechnik, nečtenář návodů a navíc běžec, podtrženo seštěno, zkrátka jsem to dřív nějak nestihla, už jen proto, že jsem čekala podivné technické složitosti a záludnosti...které nakonec vůbec nebyly, ale tak to jsem nemohla vědět že.. Víte, neříkám, že mám nějaký přebytek času, to rozhodně ne, do té fáze se už asi, připustme si bolestnou pravdu, nidky nedostanu, jak se tak znám... Ale stejně mám pocit, že KONEČNĚ jsem se dostala k tomu napsat otázky na rozhovor, uvařit cizrnovou polívku, pustit si nějakou hudbu, psát příspěvek na blog.. a tak...Prostě být v pohodě, trochu free, trochu crazy, trochu happy...jen tak se mít dobře..A je to PARÁDA!!! Navíc, když jsem dneska promazávala plnou paměť v telefonu, bylo tam spousta "gratuluju smsek"... Říkám si, že by? Že by? Že by konečně obdoví nedaření se končilo? No, sedmnáctého si jdu pro řidičák, zkouška z ekonomie za jedna, CAE result - passed, na prvních závodech čtrnáctá z dvaceti osmi... jako lepší než drátem do oka, že... Pravda, v Rakousku omrzlý nos je pořád jakoby nahatej, takže je mi na něj pořád zima, ale tak do Francie jsme žádnou brutální kosu neobjednávali, tak jsem v klidu. Asi jako náš Samuel. Včera sice prý předvedl husarský kousek, že se schoval do povlaku na peřinu a zbytek rodinky zmateně a zřejmě už i poněkud nervózně, volalo a pobíhalo po bytě a hledalo psa. Ostatně jak by se taky mohl v bytě ztratit pes, že? Každopádně náš velký pohodář si vynašel hodně dobrou schovku. Sice nikoho nezapykal, ale myslím, že tentokrát vyhrál na celé čáře. Škoda že jsem to pozdvižení neviděla...