dy chci, jak dlouho chci, bez dělání si poznámek a snahy zapamatovat si aspoň něco ze změti sociologických, psychologických a andragogických a vlastně kdejakých teorií a faktů. Začínají prázdniny. Ty nejdelší, snad ty nejlepší. Studijní mataron je u konce, cílovou pásku jsem proběhla. Teď už je jen otázka, jak doběhli ostatní. To ale uvidíme až za pár dní, FF nás zkrátka ráda napíná, takže s výsledky si počká... Stejně ale člověk mohl hodit všechno za hlavu, výsledky už nějak dopadnou, nejdou už nějak ovlivnit, změnit, nemá cenu s jimi zabývat. Takže prázdniny, oujé :) Ba ne, stále je tu ta nejistota, trochu úzkost, co když se člověk někam nedostane. Jo, je pravda, že ám svůj "plán B", ale stejně, představa, že jsou všichni kolem přijatí a já jsem ten tydýt, co ne... Nehledě na všechny vychechtané umělce, architekty, scio pisálky a všechny ty, co už měli přijímačky za sebou mnohem dřív a tak jsou s výsledky už seznámeni. Ale proč o tom vlastně mluvím, včera jsem se, netrpělivě, zvědavě a neponěkolikáté, přihlásila do studentského systému s tím, že třeba tam budou novinky o průběhu přijímacího řízení. Oficiální výsledky měly být až 23.6., tak jsem si velké naděje nedělala, ale tak znáte to, za pokus člověk nic nedá, obzvlášť když mu to nedá... Ha, a tentokrát mě čekalo překvápko. A ne jen tak ledajaké! Polila me vlna nepopsatelné úlevy, nadšení, radosti, štěstí... Prostě mě to potěšilo a užívala jsem si pohled na kolonku "celkový výsledek - přijata". Je to v suchu. A navíc pěkně absurdní! Chápete, že jsem přijatá na žurnalistiku, n školu, kam jsem to přece chtěla "jen tak zkusit, protže to dost pravděpodobně nevyjde"... Ne, neuvěřitelný, ale kdo by si stěžoval, že? Takže už mám zkrátka pocit, že moje nohy, co se v nejistotě nořili do měkkého bahna se teď zarazily na něčem pevném, už žádné další klesání do hlubin lepkavé kaše zvané "loterie přijímacího řízení". Takže dobrý...
čtvrtek 17. června 2010
Takže dobrý...
Jak mula jsem se vyhrabala do druhého patra. A s jakou lehkostí jsem pánovi začala vykládat svůj náklad. Jestli knížek bylo osmnáct, tak nějak, ani přesně nevím, jisté je však to, že teď je na nějakých pár měsíců nebudu potřebovat. Knihovní regály se opět zpátky rozšíří i na beletrii, budu si číst co chci, k
dy chci, jak dlouho chci, bez dělání si poznámek a snahy zapamatovat si aspoň něco ze změti sociologických, psychologických a andragogických a vlastně kdejakých teorií a faktů. Začínají prázdniny. Ty nejdelší, snad ty nejlepší. Studijní mataron je u konce, cílovou pásku jsem proběhla. Teď už je jen otázka, jak doběhli ostatní. To ale uvidíme až za pár dní, FF nás zkrátka ráda napíná, takže s výsledky si počká... Stejně ale člověk mohl hodit všechno za hlavu, výsledky už nějak dopadnou, nejdou už nějak ovlivnit, změnit, nemá cenu s jimi zabývat. Takže prázdniny, oujé :) Ba ne, stále je tu ta nejistota, trochu úzkost, co když se člověk někam nedostane. Jo, je pravda, že ám svůj "plán B", ale stejně, představa, že jsou všichni kolem přijatí a já jsem ten tydýt, co ne... Nehledě na všechny vychechtané umělce, architekty, scio pisálky a všechny ty, co už měli přijímačky za sebou mnohem dřív a tak jsou s výsledky už seznámeni. Ale proč o tom vlastně mluvím, včera jsem se, netrpělivě, zvědavě a neponěkolikáté, přihlásila do studentského systému s tím, že třeba tam budou novinky o průběhu přijímacího řízení. Oficiální výsledky měly být až 23.6., tak jsem si velké naděje nedělala, ale tak znáte to, za pokus člověk nic nedá, obzvlášť když mu to nedá... Ha, a tentokrát mě čekalo překvápko. A ne jen tak ledajaké! Polila me vlna nepopsatelné úlevy, nadšení, radosti, štěstí... Prostě mě to potěšilo a užívala jsem si pohled na kolonku "celkový výsledek - přijata". Je to v suchu. A navíc pěkně absurdní! Chápete, že jsem přijatá na žurnalistiku, n školu, kam jsem to přece chtěla "jen tak zkusit, protže to dost pravděpodobně nevyjde"... Ne, neuvěřitelný, ale kdo by si stěžoval, že? Takže už mám zkrátka pocit, že moje nohy, co se v nejistotě nořili do měkkého bahna se teď zarazily na něčem pevném, už žádné další klesání do hlubin lepkavé kaše zvané "loterie přijímacího řízení". Takže dobrý...
dy chci, jak dlouho chci, bez dělání si poznámek a snahy zapamatovat si aspoň něco ze změti sociologických, psychologických a andragogických a vlastně kdejakých teorií a faktů. Začínají prázdniny. Ty nejdelší, snad ty nejlepší. Studijní mataron je u konce, cílovou pásku jsem proběhla. Teď už je jen otázka, jak doběhli ostatní. To ale uvidíme až za pár dní, FF nás zkrátka ráda napíná, takže s výsledky si počká... Stejně ale člověk mohl hodit všechno za hlavu, výsledky už nějak dopadnou, nejdou už nějak ovlivnit, změnit, nemá cenu s jimi zabývat. Takže prázdniny, oujé :) Ba ne, stále je tu ta nejistota, trochu úzkost, co když se člověk někam nedostane. Jo, je pravda, že ám svůj "plán B", ale stejně, představa, že jsou všichni kolem přijatí a já jsem ten tydýt, co ne... Nehledě na všechny vychechtané umělce, architekty, scio pisálky a všechny ty, co už měli přijímačky za sebou mnohem dřív a tak jsou s výsledky už seznámeni. Ale proč o tom vlastně mluvím, včera jsem se, netrpělivě, zvědavě a neponěkolikáté, přihlásila do studentského systému s tím, že třeba tam budou novinky o průběhu přijímacího řízení. Oficiální výsledky měly být až 23.6., tak jsem si velké naděje nedělala, ale tak znáte to, za pokus člověk nic nedá, obzvlášť když mu to nedá... Ha, a tentokrát mě čekalo překvápko. A ne jen tak ledajaké! Polila me vlna nepopsatelné úlevy, nadšení, radosti, štěstí... Prostě mě to potěšilo a užívala jsem si pohled na kolonku "celkový výsledek - přijata". Je to v suchu. A navíc pěkně absurdní! Chápete, že jsem přijatá na žurnalistiku, n školu, kam jsem to přece chtěla "jen tak zkusit, protže to dost pravděpodobně nevyjde"... Ne, neuvěřitelný, ale kdo by si stěžoval, že? Takže už mám zkrátka pocit, že moje nohy, co se v nejistotě nořili do měkkého bahna se teď zarazily na něčem pevném, už žádné další klesání do hlubin lepkavé kaše zvané "loterie přijímacího řízení". Takže dobrý...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat