O tom, jak zchladit hlavu

Po dlouhé době mám dnes dobrou náladu. Je to prima. Najednou i nemožné zkrátka nějak jde a tak vůbec, člověk najde ztracený nadhled a pomyslný strop starostí, co se mu opírá o ramena, v horším případě se snaží vklínit hlau mezi klíční kosti a v nejhorším případě se navalí a docela zamáčně celé tělo. Přimlasknutí k podlaze povolí jen nejmenší záchvěvy konečků prstů, které, přiznejme si obejktivně, nejsou příliš dostatečnou silou na zbavení se tíživého krunýře. Vědomí, že čas nepočká a že je potřeba udělal tohle a tamto a že chci stihnout ještě támhleto, je kolikrát tím nejtěžším závažím. Jednou jsme šly takhle se Barunkou do školy a ona mě seznámila se svojí teorií. Je to asi jediná možná správná cesta k zeslabení váhy přítěži, která nad námi hozebně visí a klasá níž a níž s každým dalším odbitím hodin. Ale zpět k naší cestě do školy. Výsledkem naší několikaminutové debaty je "naše"věta : ,,Nedá se stihnout všechno." A když se s tímhle člověk smíří, je prakticky za vodou. Když ne, bude se honit a užírat a nestíhat a stresovat a snažit se stihnout co nejvíc. Ostatně tak jako to dělám já ..ale to je jen tím, že taková prostě jsem. Ráda mám plný svůj diář, i ikdyž kvůli tom utřeba nadávám. Zvykla jsem si na to a chybělo by mi to. Na opačné straně, občas propadám panice. Všechno se hroutí a jde do háje a protože momentálně je v mém okolí bohužel jen málo lidí, kteří vědí a kteří mě podrží, je to občas zkrátka těžké. Ale dnes mám dobrou náladu, nadhled a nemíním se nechat zavalit. Pravda, kolikrát bych jako pštros ráda strčila hlavu do písku a nic neviděla. Nebo možná spíš zchladit do sněhu než do horkého sypkého písku. Ovšem tyto nálady minulého týdne ze mě už snad vyprchaly. Snad zas začínám stoupat po sinusoidě nahoru. Vždyť ten hlásek, co mi v hlavě říkal:,,Koukej si tu hlavu zchladit!" teď spíš hlásí:,,Honem mě vytáhni, je tu zima a zamrzají mi součástky! A navíc, podívej, jak je ten život prima!" A to si vždycky řeknu, že na všechny, co na mě prdej se vyprdnu a začnu se zase usmívat. Jako dneska :)