,, Každý idiot může běžet maraton. Ale musí to být speciální idiot, kdo chce běžet ultramaraton."
(Alan Cambelly)
Jen aby bylo hned pro začátek jasno - nehodlám běžet ultramaraton! Co mě však na tomhle pěkném citátu pobavilo, bylo to slovo idiot. Tak to vidíte, sportem si holt dnes člověk vyslouží jen nálepku cvoka. Je to legrační, lidé dnes každý den řeší, kolik toho snědli a jestli zhubli pár gramů špeku nebo vyběhali knedlo vepřo, které do sebe se šesti knedlíky nafutrovali k obědu. Ano, tohle beru, zajímat se a něco s tím dělat, jsem pro všema deseti. A ideální samozřejmě je, když si k tomu ještě nechají ti lidé poradit, ale s poradcem na výživu by to byl zase jiný příběh, ten budu vyprávět třeba jindy... Dneska jsem se chtěla jen zastavit na absurdností toho, jak by všichni byli rádi štíhlí a fit do plavek jako miss na Aquile nebo nařachaný frajírek na deodorantu pro pravé muže, kteří navíc také mají své dny... Jenže každý by to chtěl rychle a bezbolestně a bez námahy. Což dost dobře nejde, hlavně tedy v případě, že se chcete válet na pohovce, jíst k obědu kachnu s knedlíkem a do toho hubnout... A právě pro tyhle coach potatoes mus být už tuplem nepochopitelné, že někdo třeba jde běhat rád a dobrovolně a hlavně že ho to BAVÍ! Zkrátka není možná... Na druhou stranu, když bych se nad tím vším měla zamyslet, někde musí být hranice toho, na co i ti valnohové řeknou, že je "eště oukej" a co už je "magořina". Jenže kde. Osobně mám pocit, že se mi hranice tohodle naprosto zbouraly. Vlastně se mi občas zdá, že jsem tak trochu cvok. Respektive si tak připadám asi pořád. Jednou někdo jen tak mezi řečí povídal: ,,Koho taky baví jezdit na kole, že jo..." S úsměvem a pochopením, jasná narážka na můj tehdejší výlet. Ne, vůbec si to neberu osobně a vůbec tomu člověku nevyčítám, že něco takového řekl. Jen si říkám, že jsem asi opravdu blázen. Trochu magor, trochu workoholik a k tomu všemu mám prázdniny. A kdo by si nedělal, co se mi zlíbí, co ho baví, že... Stejně tak jako si někdo celý den čte nebo celý den paří na počítači nebo vaří nebo kouká na filmy nebo...já vlastně ani nevím, co ti lidé všechno dělají. Nedokázala bych se bez sportu zabavit. Právě proto jsem vděčná aspoň za svůj "klub Plavu a jezdím na kole". Ať si kdo chce, co chce říká a myslí, ale já nějaký pohyb jednou denně potřebuju. Jinak mé tělo chátrá :-D... Jen počkejte za pár měsíců, až budou všechny součástky v běhacím aparátu zase v pořádku! To se nebudu držet zpátky jen v pozici mamčina osobního trenéra. A i když, jak jsem na začátku psala, se ne utramaraton nechystám, na maraton třeba někdy jo a tak vůbec, kdo ví, jaká sportovní challenge mě potká. Jen by to chtělo někde splašit nějakého parťáka. Jenže to se lehko řekne, občas si říkám, kdo by s takovým cvokem, jako jsem já, chtěl mít něco společného...
Žádné komentáře:
Okomentovat