sobota 28. srpna 2010

Krok do neznámé vody

Zpočátku jsem přemýšlela tom, zda-li vám tenhle příběh vůbec vyprávět. Jestli si náhodou nezadělávám na snůšku posměchu a titul budižkničemy nebo ťunťy. Ale pak příšel dnešek strávený na tzv. wellness semináři a já mám ve věcechm ve kterých jsem měla předtím jasno, zase trochu nejasno a v těch, které byly mlhavé a matné, už netápu. Zkrátka a dobře jsem si řekla, že něco málo o své životní zkušenosti v novém světě, ve světě práce, napíši.
Jak začít? Třeba bylo nebylo. Takže bylo nebylo, jednoho krásného momentu mi začalo připadat hloupé stále jen být závislá na penězích rodičů a rozhodla jsem se trochu do prasátka začít přidávat něco svého. Hehe, jenže nohama na zem, nebylo to tak jednoduché. O vysněné brigádě nejprve v Norsku, později dle slevených požadavků v Anglii budu psát třeba zase jindy, to je jiná stórka. Teď je na řadě moje bleskové školení a hup, už jsem byla v blátě až po krk - vítejte v pozici wellness poradce. Najednou jsem během několika málo okamžiků stála ve vodě, ve které absolutně neumím chodit. Najednou stále před rozhodnutíma, které jsem dříve nepotkávala a které, stejně jako jakákoli jiná a menší, mi dělala problémy. Ještě donedávna jsem vlastně ani pořádně nevěděla, co se ode mě očekává a chce. Lépe řečeno, teprve před nedávnem jsem se dozvěděla celou pravdu. Zamýšlím se nad tím a je to docela kulišárna, práce je úplně o něčem jiném, než jsem myslela. Člověk by řekl, že wellness poradce se specializací na výživu bude sestavovat lidem jídelníčky a radit jim, co a jak změnit v jejich životním stylu stran zdravé životosprávy. Nebo, možná jsem naivní, ale taková byla moje vize. Jenže pan školitel se jaksi nezmínil, že jde o práci, kde vše je nalinkovaně dané, i sms, které posíláte klientům! A hlavně, kdo by to byl tušil, že vše bude založené na doplňcích. Možná jsem měla předjímat a jasnovědecky vytušit léčku dřív, než sklapne past, ale to se lehko řekne, ale bez zkušeností se to člověku dělá težko. A tak to dopadlo tak, že teď jsem v tom namočená hezky až po ouška. Ba ne, zas tak zlé to není, věřím, že z toho bude cesty ven. Veřte, že i kdyby to měla být cesta trnitá, hodlám ji zkusit, Ne, teď nemám co ztratit a můžu akorát tak dokázat sobě, že to zvládnu, že na to mám, a svým skeptickým rodičům, že nejsem úplná naivka a budižkničemu. Uf, to zní odhodlaně, skoro abych se sama sebe a svých rázných rozhodnutí bála! Jenže bez nich to bohužel nejde. Rozhodnutí a akce jsou hybnou silou. Říkám si: ,,Chceš jet do Kanady? Chceš! Tak pro to něco dělej!" Zkrátka by v tom byl čert, kdybych nějaké klienty nesehnala. Nepotřebuju jich šedesát, jako má jedna slečna, co dnes na semináři nadšeně hovořila o svém businessu. Stačí jich pár... nebo lidé, kteří budou chtít experimentovat a vyzkoušet něco, sportovci s ionťákem, nevím... Jasně, je to na hlavu, když sama nejsem na 100% přesvědčená, že bych dokázala svůj jídelníček omezit na tyčinky, koktejly a tabletky, už jen tím, že si nemyslím, že snídám špatně a bez svých vloček a ovoce s eráno prostě neobejdu. Na druhou stranu je nutno myslet na ty, kteří snídají světlé pečivo se salámem. Oukej, přesně tyhle hledám, potenciální klienti jako víno. Jenže najít je? No, uvidíme, hlavně nepropadat panice a stresu, všechno se nějak vyřeší. Nejsem takový extrovert, abych zastavovala lidi na ulici. Osobně nejsem schopná propagace typu: ,,Kupte si... Je to to nejlepší na trhu..." Jo, asi bych tomu věřila. Ale momentálně mi hlášky typu: ,,Pokud budete použivat tehnle krém, budete jako plyšoví!" nebo ,,Tankueika v kabelce, to je základ!" (mimochodem, tankueikou se myslí Tang Kuie, výtažek z bylin kombinovaný s guaranou, který si oblíbily zejména ženy, ale všeobecně je využíván při bolestech svalů, celkově uvolňuje tělo a navíc dodá energii) připadají spíš legrační než pravdivé, ale kdo ví... Zkrátka sečteno a podtrženo, v současné době je třeba udělat krok vpřed. Nakoupit výrobky. Co s nimi? Komu je budu prodávat? Hm, komukoli. Komukoli, kdo bude mít zájem. Věřím, že takoví lidé budou. Doufám. Nějaké seženu. Bude to motor, co mě bude hnát dopředu. Ne, není to mlj šálek kávy, nahánět lidi a přemlouvat je. A už vůbec ne ať si něco koupí. Jenže když se člověk namočí, tak se z toho nějak vyhrabat musí. A třeba se při tom vyhrabávání naučím nový styl, trochu v tom chodit, třeba to bude jiné než čekám, třeba mě to začne bavit, nevím... Jo, skepse je bezva, ale teď mi nepomůže. A kdo nic nedělá, nic nezkazí, ale chybami se člověk učí. Odhodlání je bezva věc, ale i tak jsem na sebe zvědavá. Už jen při představě znechuceného odtažitého a skeptického: ,, To je ten Herbalife?" mi běhá mráz po zádech z toho, že si v ten moment budu muset hrát na obchodníka, podnikatele, lovce zisku, business svini...no, nevím jak se to dá nazvat... Ale my, školení, máme i na tohle odpověď: ,, Víš co? Mě je to jedno, jak se to jmenuje. Hlavně že to funguje!"

Tak hurá do práce! Hehe, a vy, co to čtete, kdybyste měli zájem něco vyzkoušet, víte, na koho se obrátit... I´ll be there for you...:)

Žádné komentáře: