sobota 28. února 2009

Vazne je mi 18, nekecam!

Jeste ze existuje neco jako youtube. Bylo mi dobre, uvelebila jsem se u pocitace, popijela u toho masalu a pri pomysleni, ze mam nasledujici tyden volno jsem proste nemohla byt ve spatne nalade, ze? A obcas se to tak sejde jedno s druhym a vyjde z toho jen potvrzeni, ze jsem jeste dite. V podstate jsem za to rada a vubec se nestydim za to, ze jsem si s radosti pustila Kdyz se zamiluje kun nebo Hlavne, ze jsme na vzduchu. Vzpominala jsem si, jak jsme vikend pred mym odjezdem takhle zpivaly se segrou. V aute, cestou z chalupy, pisnicky od Skoumala z kazety Pro deti od peti. Moucha Tse-tse a jiny, znaly jsme je nazpamet, vzdyt jsem na tehle hudbe vyrostly. A ze uz nam je o nejakych par let vic? Koho to zajima. Je to fajn zustat tak trochu jako dite. Mit rad pohadky, obcas si zazpivat pisnicky z Lotrandy a Zubejda. Ne porad, vsechno ma sve meze. Nekdy si rikam, ze z tohodle asi nikdy nevyrostu... Mozna mam na tahle leta moc hezkych vzpominek. Nevim, ale nelituju.

Ale proc o tom vsem pisu. Predstavte si, ze si takhle zpivam, cesky, ceske pisnicky, ale tady, v Kanade. A tvarim se naprosto spokojene, vesele si pobrukuju do rytmu. Jako by mi preskocilo... Jenze kazdy je nejaky. A kazdy ma svou slabou chvilku. Ja ji mam ted, momentalne s pisnickou Kdyz se nacancam :)...
Otocila jsem se na Sophie se slovy, ze si musi myslet, ze jsem se zblaznila... Usmala se a odpovedela jednou vetou. Vetou, ktera hovori za vse, ktera vystihuje situaci naprosto dokonale. Vetou, kterou proste nezapomenu.

I'M TRYING NOT TO JUDGE! :)

Žádné komentáře: