Posledni zvoneni

Jeste mi zbyva odnest badmintonovou raketu a skolni mikinu, vyzvednout sve prace z arts plastiques, odevzdat posledni ucebnici a nakonec naposledy zavrit svou skrinku. Teda, mam pred sebou jeste 5 rocnikovych zkousek, ale to se ted trochu nepocita. Dnesnim dnem je vyucovani u konce. Zadna matematika, s nekonecnymi priklady na procvicovani. Zadna francouzstina, kde po skonceni jednoho filmu zacneme dalsi. Zadna ekonomie na kterou se mi nechce, i pres profesorovy vtipy o pomerancich v Kalifornii a o teste na vyrobu papiru v Québecu. Zadna chemie, kde profesor sice spravne vysvetluje az do te doby nez to vsichni pochopi, ale pro ty, co pochopi pri prvnim vysvetleni je to desate vysvetleni ponekud nudne... Zadna anglictina, o jejiz urovni radsi no comment... Zadne arts plastiques, kde ikdyz se vazne snazim, portret, co kreslim, se orignalu vazne nepodoba. Zadne FPS/ECC, o kterem jsem zezacatku nevedela, co si myslet, ale nakonec se z toho vyklubal prima predmet. Zadny telocvik, s baseballem v telocvicne, ktery pripominal spis squash, ale u ktereho jsem se desne bavili. Zadne povidani o aktualitach a psani nejruznejsich clanku na zurnalistice.

Poledni 75ti minutova pauza, co vzdycky utikala tak pomalu, zmateny system, diky kteremu jsem se pokazde ptala, kolikaty ze den to dneska je. Zlute skolni autobusy, co kazde rano sbiraji deti, ktere se pred skolou cele natesene vyriti hlavnim vchodem do budovy, a co kazde odpoledne rozvazi deti zpet domu.

A vubec, kdo vi, co jeste. Tolik zazitku, tolik spolecnych chvili, tolik straveneho casu. Cely skolni rok. Zbydou jen vzpominky. Nektere stastne, nektere mene. Nektere ojedinele, nektere vsedni. Nektere se casem zakryji vrstvou prachu, jine zustanou naopak zive navzdy. Je to tak spravne. Kazdy zacatek ma svuj konec. A uz jen tim, ze tento konec znamena prazdniny, nikdo se zas az tak moc zlobit nebude, ze? Jen to proste uteklo tak rychle... pamatuji se na svuj prvni skolni den, pripada mi to tak nedavno... Posledni stranky ve skolnim diari se mi zdaly tak daleko, vsechno se to casovalo "na konci roku". Ted, kdyz na tom konci jsem, co dal? Rozloucit se, zamavat a odjet domu? Ve zkratce asi ano. Jeste ale nepredbihat, stale tu mam jeste 3 tydny...ikdyz oproti tomu celemu roku, co to je? Jen zrnko na hromade pisku. Ale i tak, bez zrnka by byla hromada mensi, ne tak dokonala.

Takze co vlastne rict? Snad jen ze ten skolni rok byl prima. A pak ze pujdu spat, at ta zitrejsi zkouska z francouzstiny nejak dopadne :)