Prejeli jsme hranice a autobusem probehla vlna sumu s obdivnym: "Uz jsme ve Spojenych statech, wow..." V televizi bezel profesorem zvoleny film - Celisti. Spali jsm
e, povidali jsme si, poslouchali hudbu a tak ruzne, co se pri cestovani dela. A vzdalenost do New Yorku ubyvala a ubyvala a najednou jsme uz vystupovali u Central parku a prochazeli Strawberry fields s lennonovym Imagine. jako dav 56 lidi jsme klickovali mezi bezci, bruslari, maminky s kocarky, lidmi vencicimi psy a vsemi ostatnimi akcnimi Americany, co si uzivali slunecny den. Vynorili jsme se u Plaza hotelu, odkud se tahla znama 5th Avenue s jeste znamejsimi obchody. A samozrejme, 80% autobusu melo za cil v New Yorku prave nakupovani. Me na to moc neuzije, ale i tak jsem si nenechala ujit Walt Disney world, kde mely vsechno od obrovskeho plysoveho Nemo az po oblecek pro psy s Mickey Mouse. Pred luxusnim obchodem panske mody neslo jen tak projit. Jak holky trefne prohlasily, bylo to tam citit testosteron
em. A to poradne. U vchodu stal well-build cernoch do pul tela a slecny se s nim mohly vyfotit, cely obchod vonel panskou vuni, pansky personal byl, co vam budu povidat, wowo, hezky kluci. Z hlediska nakupu me to nezaujalo, ale vsecny ty atrakce kolem mi prisly legracni, kam az to vse muze dojit...Mezitim, co se vetsina skupiny vrhla do viru obchodu, my, co zastavame nazor ze nakupovat se da kdekoli, jsem se jen tak prochazeli v ulicich. Zni to asi dost nezazivne, co? Ale New York je New York, atmosfera je naprosto specialni. Ocima vyjizdite az nahoru modernich budov a div si nevykroutite krk, aby vas pohled vubec dorazil na samy vrchol. S focenim je to taky legrace, kolikrat se marne snazite skroutit div ne lehnout si na zem, jen aby se vam vse veslo do zaberu. Chodniky jsou plne lidi, zanda novinka kdyz se zkratka porchazite ve fronte. A vsichni vypadaji jako mravenci, co putuji mezi obrovksymi hradbami. Vsechno je vysoke, velike. Auta stoji permanentne v kolone, kazdou chvili se pres prechod prehrne dav chodcu, kolikrat nedbajic na signalizaci semaforu. Mezi vsemi vozidly nelze neprehlednout newyorske zlute taxi. Slysela jsem, ze oficialne zaregistrovanych jich je neco kolem 13000. Takze ve skutecnosti jeste mnohem vic. Kdyz reknu, ze se to jimi hemzi, myslimto doslova, kolikrat na semaforech stoji v prvnich trech radach jen ony "yellow cabs". A samozrejme, nebyla by to prava Amerika bez pravych "hot dogs". Stanky jsou vsude. Na kazdem rohu, na kazde krizovatce, kolikrat i tri hned po deseti metrech od sebe. A nabidku doplnuji bile dodavky s tocenou zmrzlinou. Jejich frekvence je ponekud nizsi nez parku v rohliku, nicmene stale - jsou vsude! Jo, a nesmime zapomenout na slane velke precliky, co se prodavaji ve vetsine hot dog stanku! Celkove co sestravovani tyce, zadne prekvapeni - Mc.Donald's a podobne burger fastfoody, lide se bezne prochazi s pro me nepredstavitlene enormni nadobou Coca Coly, eventuelne o trochu mensim kelimkem kavy Starbucks. A samozrejme vsichni jsou mobilni. Nejen tim, ze se stale jako breberky pohybuji v ulicich mezi vsemi temi high buildings, navic u toho vseho pojidani zmrzliny a popijeni Coca Coly stihaji jetse psat smsky nebo mluvit do telefonu... Opravdu, atmosfera jedinecna. Jen pozorovat vsechny ty lidi, co stale nekam spechaji. Ale jedno se jim musi nechat - jsou vazne hrozne mili, privetivi a usmevavi. Zadny pohled do zeme nebo chladny ocni kontakt. Uprimny usmev, ochotna rada, mila a otevrena povaha. Nebo aspon z meho kontaktu s mistnimi to na me tak pusobilo. A to jsem v ten moment jeste nevedela, ze nejpusobivejsi moment prvniho dne, se teprve blizi. Prochazkou pres Grand Central terminal a pres budovy knihovny jsme meli randicko s mnoha slavnymi osobnotmi v madame Tusand's Wax Museum, muzeu voskovych figurin. Uz jsem podobne muzeum navstivila v Londyne, ale stejne jsem se nechala nachytat a pri drcnuti do sochy ze me vypadlo: "I'm sorry.." Zpatky ven jsems e dostaly az kolem pul devate. Stmivalo se. Byli jsme na 42th Street, kousek odtud uz se velke bilboardy a neonove reklamy rozsvecovaly. Cekalo nas nocni Times Square!
e, povidali jsme si, poslouchali hudbu a tak ruzne, co se pri cestovani dela. A vzdalenost do New Yorku ubyvala a ubyvala a najednou jsme uz vystupovali u Central parku a prochazeli Strawberry fields s lennonovym Imagine. jako dav 56 lidi jsme klickovali mezi bezci, bruslari, maminky s kocarky, lidmi vencicimi psy a vsemi ostatnimi akcnimi Americany, co si uzivali slunecny den. Vynorili jsme se u Plaza hotelu, odkud se tahla znama 5th Avenue s jeste znamejsimi obchody. A samozrejme, 80% autobusu melo za cil v New Yorku prave nakupovani. Me na to moc neuzije, ale i tak jsem si nenechala ujit Walt Disney world, kde mely vsechno od obrovskeho plysoveho Nemo az po oblecek pro psy s Mickey Mouse. Pred luxusnim obchodem panske mody neslo jen tak projit. Jak holky trefne prohlasily, bylo to tam citit testosteron
em. A to poradne. U vchodu stal well-build cernoch do pul tela a slecny se s nim mohly vyfotit, cely obchod vonel panskou vuni, pansky personal byl, co vam budu povidat, wowo, hezky kluci. Z hlediska nakupu me to nezaujalo, ale vsecny ty atrakce kolem mi prisly legracni, kam az to vse muze dojit...Mezitim, co se vetsina skupiny vrhla do viru obchodu, my, co zastavame nazor ze nakupovat se da kdekoli, jsem se jen tak prochazeli v ulicich. Zni to asi dost nezazivne, co? Ale New York je New York, atmosfera je naprosto specialni. Ocima vyjizdite az nahoru modernich budov a div si nevykroutite krk, aby vas pohled vubec dorazil na samy vrchol. S focenim je to taky legrace, kolikrat se marne snazite skroutit div ne lehnout si na zem, jen aby se vam vse veslo do zaberu. Chodniky jsou plne lidi, zanda novinka kdyz se zkratka porchazite ve fronte. A vsichni vypadaji jako mravenci, co putuji mezi obrovksymi hradbami. Vsechno je vysoke, velike. Auta stoji permanentne v kolone, kazdou chvili se pres prechod prehrne dav chodcu, kolikrat nedbajic na signalizaci semaforu. Mezi vsemi vozidly nelze neprehlednout newyorske zlute taxi. Slysela jsem, ze oficialne zaregistrovanych jich je neco kolem 13000. Takze ve skutecnosti jeste mnohem vic. Kdyz reknu, ze se to jimi hemzi, myslimto doslova, kolikrat na semaforech stoji v prvnich trech radach jen ony "yellow cabs". A samozrejme, nebyla by to prava Amerika bez pravych "hot dogs". Stanky jsou vsude. Na kazdem rohu, na kazde krizovatce, kolikrat i tri hned po deseti metrech od sebe. A nabidku doplnuji bile dodavky s tocenou zmrzlinou. Jejich frekvence je ponekud nizsi nez parku v rohliku, nicmene stale - jsou vsude! Jo, a nesmime zapomenout na slane velke precliky, co se prodavaji ve vetsine hot dog stanku! Celkove co sestravovani tyce, zadne prekvapeni - Mc.Donald's a podobne burger fastfoody, lide se bezne prochazi s pro me nepredstavitlene enormni nadobou Coca Coly, eventuelne o trochu mensim kelimkem kavy Starbucks. A samozrejme vsichni jsou mobilni. Nejen tim, ze se stale jako breberky pohybuji v ulicich mezi vsemi temi high buildings, navic u toho vseho pojidani zmrzliny a popijeni Coca Coly stihaji jetse psat smsky nebo mluvit do telefonu... Opravdu, atmosfera jedinecna. Jen pozorovat vsechny ty lidi, co stale nekam spechaji. Ale jedno se jim musi nechat - jsou vazne hrozne mili, privetivi a usmevavi. Zadny pohled do zeme nebo chladny ocni kontakt. Uprimny usmev, ochotna rada, mila a otevrena povaha. Nebo aspon z meho kontaktu s mistnimi to na me tak pusobilo. A to jsem v ten moment jeste nevedela, ze nejpusobivejsi moment prvniho dne, se teprve blizi. Prochazkou pres Grand Central terminal a pres budovy knihovny jsme meli randicko s mnoha slavnymi osobnotmi v madame Tusand's Wax Museum, muzeu voskovych figurin. Uz jsem podobne muzeum navstivila v Londyne, ale stejne jsem se nechala nachytat a pri drcnuti do sochy ze me vypadlo: "I'm sorry.." Zpatky ven jsems e dostaly az kolem pul devate. Stmivalo se. Byli jsme na 42th Street, kousek odtud uz se velke bilboardy a neonove reklamy rozsvecovaly. Cekalo nas nocni Times Square! ...pokracovani priste, jednak se mi chce spat a druhak je to stejne podle me lepsi na cteni, kdyz je to vic kratsich odstavcu nez jeden nekonecny dlouhy blok textu... tak dobrou noc :)
Žádné komentáře:
Okomentovat