Zazvonilo. Profesor si zapsal, kdo chybi a zacal bajecne zazivny vyklad o odborovych organizacich v Quebecu. Vyklad byl tak zajimavy, ze jsem se v jeden moment pristihla, jak jen zevluju a ziram otevrenymi dvermi na chodbu. Normalne se tam nedeje nic zajimaveho, sem tam nejaky opozdilec dobiha do hodiny, obcas ani nedobiha a jen se louda. Ted se ale delo neco, co me zaujalo a vytrhlo z meho "cumeni do blba". Profesorka anglictiny z ucebny od naproti stala ve dverich a s usmevem vitala opozdileho studenta. Nemusela nic vysvetlovat a chlapec pochopil. odlozil svou hromadku skolnich pomucek a zacal delat kliky. Po dvaceti se zvednul, sebral veci a vesel do tridy. A hodina mohla zacit.
Ze pouzivaji kliky jako trest za pozdni prichod na telocvik me zas tak neprekvapilo. Uz jsem videla i stastlivce, co jich delali padesat za svych pet minut zpozdeni...Nebo stastnlivce profesory, kteri prisli pozde a solidarne si odbyli svych dvacet kliku pred zraky studentu. Ale kliky za pozdni prichod na anglictinu me opravdu udivily. Nicmene, jestli je to ucinna metoda, proc ji nevyuzit?
pondělí 15. prosince 2008
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat