Rano jsem se prinutila vstat jen tim, ze je to posledni skolni den pred vanocnimi prazdninami. S povzdechem jsem koukla na teplomer, ktery nam hlasil -20. To uz je docela zima. Kazdodenni ranni procedury se obesly skoro bez potizi, nastesti dnes nebyl "bad hair day". A jak jsme se tak navzajem motaly pod nohy s kartackem na zuby v puse, pripravovanim si obed do skoly, dopijeni ranniho caje, najednou oukame na hodiny. Bylo 8:36. Normalni cas odchodu je 8:35. Ted jsme jeste nemely ani omotanou salu klem krku, zapnute bundy az po krk (-20 je zima, nezapomente!). Autobus jsme stihly, mozna jsem ted i spokojena, ze jsme musely jit tak rychle, aspon nam nebyla zima...
Ranni hodina FPS/ECC byla pohodova, ostatne vetsina studentu se rozhodla evidentne zustat doma, tak nas byla na hodine asi jen 7. Koukali jsem na film, americke Vanoce, Santa Clause. Profesorka rozdavala bonbony, tak bylo pri filmu slyset jen susteni papirky. Dalsi hodinu jsem mela telocvik, seslo se nas asi 10. Zmatek "kazdy si dela, co chce" se nakonec ustalil na volejbale. Na obed bylo v jidelne neobvykle klidno, prazdno. Zazvonilo a mela nasledovat hodina, kdy ma kazdy byt ve tride se svym "tuteur" (neco jako tridni profesor..). Prislo mi vtipne, ze po 4 mesicich stale nevim, kdo je muj tuteur. Tudiz jsem netusila, kam mam jit. Ujala se me kamaradka Carolane, jejiz tuteur je moje profesorka zurnalistiky. Zasly jsme za ni, jestli souhlasi, a protoze jeji reakce byla:,, Tereza, chtela bych byt tvoje tuteur, klidne prijd, rada te uvidim.", zustala jsem ve tride s ni. Povidali jsme si, jedli jsme sladke pecivo, co nam profesorka nabidla, pili mleko, jedli bonbony a mne to pripadalo takove pekne, takove rodinne. Vzdycky mi prislo zvlastni, ze nemaji tridy. Kazdy predmet je s jinymi studenty. Tudiz nemaji nic jako tridni besidku. Bylo mi to lito, ze vlastne neznaji nic jako stul plny krabicek s cukrovim ruznych rodin, prskavky u stromecku s darky, kazetak s koledami,... Ale jak jsme se tak cpali sladkostmi, doslo mi, ze oni jsou takhle spokojeni, ze zase maji neco jineho, takove posezeni s profesorem a sladkostmi. A ze je mi jich lito mozna proto, ze mi ta nase besidka chybi. na druhou stranu, profesorka zurnalistiky je velmi mila pani, tak jsme si pekne popovidaly a uzily si to. Takze si nestezuji. Zbytek dne jsem stravila ve spolecnosti kamaradu. Poslechli jsme si par pisnicek z vystoupeni skolni kapely, ale stejne jsme skoncili v telocvicne u volejbalu. Pridali se dva profesori telocviku, tak nam stoupla i uroven a ikdyz me trochu mrzi, ze jsem ani nevidela vsechny vanocni aktivity, nelituju, protoze jsme si to vazne uzili! A skolni den koncil objimanim, loucenim a pranim veselych Vanoc a stastneho Noveho roku. Bylo to fajn, ale vanocni volno prijde vhod. Takze hura na prazdniny, lyze volaji! :)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat