Byla jsem na ne nastvana, chtela jsem spat a oni si klidne pusti televizi, uvari si kafe a povidaji si pri snidani. Ale stejne jsem jim to tak trochu odpustila a svolila, ze dnesni den zasvetime tajum brusleni na jezere Ste.Margueritte. Obcas me prepadala nejistota, kdyz se jednou za cas ozvalo podivne zakrupani v ledu. Nemam to rada. Na druhou stranu, jsem si rekla, ze budu verit onomu mladikovi, co prave meril tloustku ledu a co na muj vystraseny pohled odpovedel: ,,Nebojte se slecno, nepropadne se to.." Jen to chtelo davat si pozor, aby vam brusle nezajela do one praskliny v ledu. Kdo nedaval pozor, plesknul sebou a co si bueme povidat o mekkosti ledu, ze? Mnohem vic nez diry v ledu me vyvedl vykrik jedne pani: ,,Hanko, tam nechod, tak je napsano "Danger", tam je to nebezpecny!" Do haje, zdalo se mi to, nebo to ta pani vazne rekla cesky? jako bych zmrzla, koukala jsem jako spadla z visne, poklesla celist. Sophie se jen s usmevem otocila s otazkou: ,, Nahodou jim nerozumis, zda se mi to stejne podivna rec jako cestina.." V hlave mi blikaly napisy "sen" a "realita". Pak ale povidam, trochu hloupou otazku, ale hezky pocesku: ,,Vy mluvite cesky?" A dostavam odpoved: ,,Jo, ty taky?"
Tak tomuhle se rika vazne nahoda. Ceska rodina z prazskych Jinonic, jiz 20 let zijici ve Washingtonu D.C., na dovolene u kanadskeho strycka. Uznejte, ze jsem mela pravo byt vedle. A verte nebo ne, jako by cestina byla vytlacena do zadnich casti meho mozku a vubec se ji odtud nechtelo. Takze se rozhovor vedl trilingvne, obcas trocha cestiny, sem tam neco francouzsky, ale anglictina kralovala. A co z toho? Vymenene e-maily a adresy a kdybych pry nahodou mirila do washingtonu, jsem u nich vitana, at se pry urcite ozvu... Hezke setkani na kanadskem jezere, ne?
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat