31.12.2008 ... posledni den roku 2008. Ohlizim se zpet. Stalo se toho tolik, skoro nema cenu se ohlizet, je to hodne dlouhy a upreny pohled zpet. A tak hazim myslenky za halvu a jdu se pripravit na odjezd na mistni rodinnou party. Nove jeany, nove tricko, v dobre nalade, tak jsem si zatancovala pri priprave neceho na zub na mlsani behem vecera. Strucne receno - ready for party.
Hudba hrala, stul se plnil dobrotami a chata se zalidnovala. A pak se chata presala zalidnovat, tak pokracovala jen hudba, piti a mlsani, trocha tance, povidani, par her (pantomima fancouzskych prislovi byla docela legrace..)..
Cas bezel rychle, bylo deset, pak pul dvanacty a pak uz jsme jen odpocitavali. Barevne konfety vystreleny, vsichni se objimaji a preji si stastny novy rok (coz ve 25 lidech zabere nejaky cas..). Je to tady, mame rok 2009. telefon zvoni a vsichni, kdo nemohli prijit volaji a preji stastny novy rok. A pak uz je po vsem. Nikdo nic extremne neproziva, neslavi.
Rozvalila jsem se na pohovku a najednou mi opet doslo, jak to u nas je fajn, pripitek a rachejtle. Clovek si holt zvykne na urcite zvyky a bez nich mu to pak jen prijde divne. Nevadi..
Co mi mozna ten moment chybelo vic byly kamaradi. Nemam nic proti rodinne oslave, jen mi tak doslo, jak rada bych byla s kamarady, nekde na chate ci kdesi, bavila se, uzivala si party, tak jak to dela vetsina mych vrstevniku. Trochu se opit (jak psala maminka, jen primerene:)..), trochu si zatancovat, popovidat si, zasmat se, pobavit se, oslavit to, uzit si to... Vsechno bylo v poradku, fajn, mile, nemuzu rict, ze jsem si to neuzila. Jen mi opet doslo, jak mam sve kamarady rada. Jak jsem rada s kamarady. A jak se tesim na pristi silvestrovskou party - a vim, ze rodice jiste pochopi - s kamarady...:)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat